Autor představuje Josefa Fouché jako prototyp zrádce, bezcharakterního přeběhlíka a politického chameleóna, který se vždy uměl přidat k většině, když byl boj dobojován. Fouché dokázal díky těmto vlastnostem přežít pád girondistů, jakobínů, direktoria, konzulátu, císařství, království a opět císařství.