Básnická skladba nejvýznamnějšího francouzského lyrika středověku vznikla na sklonku r. 1456, na rozloučenou s Paříží před Villonovým prvním dobrovolným vyhnanstvím. Básník se vypořádává se svými protivníky, se sebou samým, útočí proti mnišským řádům a vzpomíná na univerzitní léta. S doslovem J. Loukotkové.