Max Švabinský prožil dlouhý život. Prošel hlubokými změnami společenskými a zažil i proměny představ o ženské kráse. Když odcházeli jeho přátelé stával se osamělejším a osamělejším. Těchto skutečností si všímá L.Páleníček a seznamuje s nimi čtenáře citlivě bez snahy hodnotit a vynášet soud. Píše o M.Švabinském nejenom jako o výjimečném umělci, ale také jako o příteli, jímž mu byl.